je to tu pro mě...je mi jedno, jestli komentujete nebo sem lezete

Schizofrenie

24. dubna 2011 v 18:57 | werewolf's spirit |  psychlogie
Co je schizofrenie?
Schizofrenie patří mezi diagnózy, s nimiž se nikdo nechlubí. Velká část laické veřejnosti má totiž o schizofrenii zkreslené představy - bylo by například dobré zapomenout na rozdvojenou osobnost, protože tím schizofrenie není. Pojem schizofrenie lze nejlépe přeložit jako rozdělené myšlení, ale jinak jde o poruchu mnoha duševních funkcí: myšlení, vnímání, emotivity, narušena může být i motorika, osobnost, schopnost jednání s lidmi, pozornost nebo paměť. Schizofrenie patří mezi psychotická onemocnění (psychózy). Trpí jí zhruba 1% populace, tedy každý stý člověk.


Nemoc se většinou objeví mezi 15. a 35. rokem, pohlaví roli nehraje. Někteří schizofrenici se zcela vyléčí, u některých jde o chronický stav. Asi 10% schizofreniků ukončí svůj život sebevraždou. Schizofrenie patří z hlediska finanční náročnosti k vůbec nejdražším chorobám - léčba je nákladná, často dlouhodobá a mnozí schizofrenici mají omezenou pracovní schopnost.

Historie
Mezi první ustálené názvy pro toto onemocnění patří Dementiae praecox (předčasná demence), poprvé vyřčený v roce 1896 a zavedený v roce 1898 Dr. Emilem Kraepelinem, který se snažil roztřídit endognní psychózy, tj. založené na vnitřních abnormalitách v neurochemii mozku, do kategorií maniodepresivních psychóz (dnes nazývaných, jako biopolirní afektivní porucha) a tzv. předčasných demencí. Svoji hypotézu hájil především v domněle nezvratitelném a postupném úbytku kognitivních funkcí a počátku nemoci v období adolescence. Toto označení se ovšem ukázalo jako scestné, na což upozorňoval zejména Dr.Eugan Bleuer, který poukazoval na skutečnost, že neléčené projevy schizofrenie sice mohou vést k vážnému rozvratu osobnosti, nejedná se ale o demenci v pravém slova smyslu; to znamená, že nedochází k poškození mozkové tkáně na základě atrofického-degenerativního onemocnění jako jsou Alzheimerova či Huntingtonova choroba. Inteligence je schizofrenií nedotčena, avšak i přesto mohou být poškozeny schopnosti soustředění, pozornosti a především vůle intelektové operace vykonávat.

Nový pojem schizofrenie byl již zmiňovaným Dr. Eugenem Bleuerem zaveden v roce 1908, kde se pokoušel především o abstraktní vystižení symptomatiky této choroby. Bohužel ale nepochopení etymologie tohoto slova vedlo ke vzniku všeobecného omylu, dle kterého je schizofrenie rozdvojením osobnosti, tedy přítomností více svébytných verzí jedné osobnosti v jedné mysli. To je ovšem velmi hrubá chyba, jelikož rozdvojení osobnosti, které je odborně chápáno jako mnohočetné porucha osobnosti, náleží k poruchám disociativním, které jsou etilogisky převážně psychogenní, symptomaticky odlišné a rovněž bez výrazných psychotických příznaků.

Projevy
Schizofrenie má různé příznaky. Příznaky schizofrenie rozdělujeme na pozitivní a negativní.

Pozitivní příznaky schizofrenie
  • Bludy - lidé si myslí, že mohou někoho ovládat, že mohou ovládat svět. Že mají dar někoho ovládnout. Mají mýlné představy.
  • Halucinace - nejčastěji se vyskytují halucinace sluchové, kdy člověk slyší hlasy, někdo jim něco říká. Mohou i spáchat sebevraždu. Mluví nahlas, neustále s někým komunikují, ale vlastně nikdo u něj není. Vše se jim zdá. Mohou být i zrakové halucinace.
  • Poruchy myšlení - člověk mluví z cesty. Věty nedávají smysl. Není v tom logika.
  • Bizární chování - jedná se o nevhodné chování, svlékání na veřejnosti, nevhodné pohyby, mimiky, gesta. Člověk se neumí chovat.
Negativní příznaky schizofrenie
  • Ztráta zájmu - lidé se schizofrenií nemají o nic zájem, jsou uzavření do sebe, vyhýbají se kolektivu. Lidé nepracují, nic je nebaví, nevaří. Nemají o nic zájem.
  • Emoční oploštělost - u člověka se neobjevují žádné emoce, člověk neumí projevit radost nebo smutek, má deprese.
  • Špatné myšlení - lidé moc nekomunikují, odpovídají jedním slovem, pokud vůbec.
  • Sociální izolace - lidé neumí navazovat vztahy, vyhýbají se kolektivu, nikomu nevěří, a pokud ano, tak velmi málo lidem.
Druhy:

Rozdělení dle průběhu schizofrenního onemocnění
1. typ - první projev nemoci → postupně se zhoršující příznaky → chronické stádium → rozpad osobnosti
2. typ - první projev nemoci → remise → relaps → remise → relaps → bez léčby obvykle následuje rozpad osobnosti
3. typ - první projev nemoci → úzdrava (možný výskyt poruch osobnosti či kognitivních deficitů)

Paranoidní schizofrenie - jde o nejčastěji se vyskytující typ. Obvykle se objevuje spíše ve vyšším věku a charakteristické jsou hlavně pozitivní příznaky - bludy a halucinace. Paranoidní se tato schizofrenie nazývá podle často přítomných paranoidních bludů Dotyčný se může cítit ohrožen jinými lidmi, silně žárlí nebo cítí se pronásledován atp. Prognóza je relativně dobrá.
Simplexní schizofrenie - může se projevit už kolem 15. roku věku a je tvořena spíše negativními symptomy: citovou otupělostí, abulií a anhedonií. Tato forma má v mnoha případech tendenci chronifikovat (přetrvávat).
Hebefrenní schizofrenie - začíná u mladých lidí (cca do 20 let). Mezi její projevy patří zanedbávání povinností, časté používání vulgarismů, plané filozofování, hloupé vtipkování, zvláštní myšlení a celkově podivně podivínství. Člověk se často chová jako pubescent a stylem "všechno vím, všechno znám". Léčení bývá komplikovanější.
Katatonní schizofrenie - je poměrně vzácná, tvoří asi setinu všech případů schizofrenie. Typické je narušení v oblasti motoriky (pohybů). Má dvě podoby - stuporózní a produktivní. Při stuporózní formě se člověk částečně nebo úplně přestane hýbat. Pokud mu někdo třeba zvedne ruku, vydrží takto nesmírně dlouho. Někteří schizofrenici se nepohnou i řadu let, ale jsou nevyzpytatelní - mohou zničehonic něco udělat. Příčinou nehybnosti jsou halucinované hlasy, které jim zakazují hýbat se. Produktivní forma se vyznačuje výraznou, dezorganizovanou fyzickou aktivitou nebo opakováním určitých pohybů (pohupování atp.), případně slov či vět.
Nediferencovaná schizofrenie - je směsí příznaků, přičemž nelze přiřadit žádnému výše zmíněnému typu (např. kombinace hebefrenní a katatonní formy).
Reziduální schizofrenie - takto se označuje chronická, na léčbu příliš nereagující forma schizofrenie.
Další nebo podrobnější informace najdete na: schizofrenie.psychoweb.cz, wiki, schizofrenie.komplexne.cz
a nebo si to vygooglete..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gisselle Tussan Gisselle Tussan | Web | 26. dubna 2011 v 7:40 | Reagovat

Páni, tohl jsm vůbec nevěděla...uvažuju jestli mě občas nepřepadá ta hebefrenní schiofrenie :)

2 PorcelainePuppe PorcelainePuppe | E-mail | Web | 28. dubna 2011 v 15:00 | Reagovat

Máš pekný a zaujímavý blog! :-)
Schizofrénia je jedna z odporných psychických chorôb. Ešteže žiadnou z nich netrpím , pri mojej komplikovanej povahe by to bolo namáhavé.

3 Ivi Werwolfin Ivi Werwolfin | E-mail | Web | 6. července 2011 v 15:14 | Reagovat

Človek nikdy o sebe nemôže určiť, či je schizofrenik, alebo nie.
Táto porucha ma ináč veľmi fascinuje, neviem prečo. Proste je to tak.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama